Vzhledem ke znalosti a dlouholetým zkušenostem s místním prostředím, byrokracií, mentalitou obyvatel a infrastrukturou této země si Vám dovolujeme nabídnou kompletní servis a asistenci při vyřizování veškerých administrativních úkonů potřebných pro vstup do Angoly, získání kontaktů a asistenci při vstupu na místní trh včetně překladatelských služeb, průzkumu trhu atd. Také nabízíme kompletní servis při zajišťování prezentace Vaší firmy na kterémkoliv z mezinárodních veletrhů konaném v Angole a to včetně zajištění ubytovacích, průvodcovských a bezpečnostních služeb. Vše řešíme individuálně, podle potřeb a zadání klienta.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat. 

Ve zvyklostech a způsobu jednání je stále patrný portugalský vliv, t.j. dlouhý oběd, bohatý noční život i vysoký stupeň formálnosti při jednáních. Angolská byrokracie je sice v zásadě funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou provázeny korupcí či zájmy vlivných skupin. Angolané jsou velice hrdým národem a jejich projev může být pokládán za aroganci.

Zvyklosti a zákonitosti obchodních jednání jsou v Angole od evropských poměrů dramaticky odlišné a pouze jejich alespoň částečné zvládnutí či tolerování může vést k prosazení se na místním trhu. Angola prošla ve své historii velmi složitým vývojem. Po staletí trvající koloniální nadvládu vystřídala bezprostředně občanská válka a její důsledky se promítají, a ještě dlouho budou promítat, do všech oblastí života. Je nezbytné si být stávajících rizik a odlišností vědom, neboť toto povědomí je jedním z hlavních předpokladů úspěšného prosazování obchodních zájmů v teritoriu. Angolané drtivou většinu skutků, které se Evropanovi jeví jako neserióznost, nedochvilnost atd., nekonají úmyslně. Jedná se o kombinaci nedostatečného vzdělání, absence zkušeností a válečného dědictví.

Obchodní jednání: Nutno konstatovat, že obchodní etika v zemi není souměřitelná s evropskými standardy. Výjimky v podobě některých vzdělaných vysokých státních úředníků či podnikatelů toto pravidlo pouze potvrzují. Je to důsledek desítky let trvající války, během které nepředstavitelně složité životní podmínky, zúžené často na holý boj o přežití, způsobily vypěstování návyku využít v maximální možné míře momentální situaci, bez ohledu na budoucí vývoj či partnery, natož pak etiku. Přístup k obchodním závazkům by se měl v budoucnu lepšit v návaznosti na očekávané pružnější fungování soudnictví včetně obchodního.

Při snaze dosáhnout uzavření obchodu je třeba se připravit na to, že angolský subjekt v podstatě nezná kompromisní řešení. Asertivně se snaží prosadit svoji variantu a pokud se mu to nepodaří, bude hledat jiného partnera. Uvažuje přitom intuitivně. Na etiketu, která však s kvalitou a etikou jednání většinou vůbec nekoresponduje, je však poměrně překvapivě kladen velký důraz. Jediným univerzálním jednacím jazykem je portugalština, i když stále častěji lze při jednání se vzdělanějšími partnery použít francouzštinu či angličtinu (a díky své podobnosti s portugalštinou pak také španělštinu). Většina jednání je vedena od 9 - 12 a od 15 - 18 hodin. Vzhledem k vysokým teplotám, vánočnímu období i hlavním prázdninám nejsou vhodnými jednacími měsíci prosinec a leden. Vizitky, pokud je ovšem nositel má k dispozici, mají standardní úpravu. Dary se předávají pouze výjimečně na nejvyšších úrovních, daleko běžnější je pozvání na oběd či večeři do restaurace.

Pracovní návyky: Postoj k práci, motivace i loajalita k podniku jsou přímo úměrné odměňování. Další stimuly, jako možnost seberealizace, možnost zvýšení vzdělání, společenská prestiž apod., jsou až na druhém místě. Je to dáno tím, že Angola je země s velmi vysokými životními náklady a v podstatě bez sociálního záchytného systému. Za peníze lze v zemi pořídit téměř všechno, bez nich téměř nic. Podniková kultura je významně vyšší v zahraničních firmách zaměstnávajících místní pracovníky či v joint ventures, kde se promítá zahraniční vliv, než v ryze angolských podnicích. I v nich má však jistou noblesu alespoň ředitel, v některých případech i širší vedení. Úroveň středních a nižších kádrů je mnohdy špatná. Pracovní doba ve státních institucích je nepřetržitá od 8 do 15 hodin, v soukromém sektoru od 8 do 12 hodin a po polední přestávce od 14 do 18 hodin.

Vztahy mezi lidmi: Největší význam má ve vztazích mezi lidmi rodina. V jistých kruzích je neméně důležité bohatství, kterému odpovídá i společenské postavení. Až na malé výjimky neexistují společensky významní lidé, kteří by byli chudí, a naopak. Příbuzenské vztahy mají velký vliv při rozdělování zakázek apod., naproti tomu pohlaví vliv na obchod nemá. Vztahy podřízeného a nadřízeného jsou velmi respektovány. Význam osobních styků je v zemi důležitý zcela jedinečným způsobem.

Hodnoty a normy: V žebříčku hodnot je na prvním místě rodina a zdraví, poté finanční záležitosti a až na dalších místech zaměstnání, volný čas a kvalita života. Chápání pojmů čestnost, morálka, dobré mravy apod. je v zemi s rozbujelou korupcí na všech úrovních problémem.

Význam času: Dochvilnost je v Angole spíše výjimkou, velké zpoždění, ale i dostavení se o hodinu předem, není ničím výjimečným, stejně jako nedostavení se na smluvenou schůzku bez udání důvodu. Angolští aktéři se při obchodních jednáních zaměřují jednoznačně na přítomnost. Tradice byly v zemi zpřetrhány a budoucnost je pojem často velmi abstraktní. Úvod jednání bývá neformální, často bez představení ostatních nevedoucích členů delegací. Vlastní jednání bývají stručná a věcná, následná realizace uzavřených dohod však již bývá složitá. Český partner je Angolanem vnímán od počátku důvěryhodně, angolský partner na základě nabývaných zkušeností svého českého protějšku důvěryhodnost postupně ztrácí a musí ji pracně obnovovat.

Verbální a neverbální komunikace: Angolané se při jednáních vyjadřují stručně, jasně a věcně, což však nekoresponduje s budoucí realizací. Mimika, gestikulace, způsob vyjádření emocí či projevy souhlasu a nesouhlasu jsou po 400 letech portugalské nadvlády podobné evropským. Společenská konverzace bývá omezena na několik úvodních seznamovacích vět. První jednání probíhají ve formální atmosféře, až postupem času a pouze někdy dochází k používání křestních jmen. Smysl pro humor spíše ne, než ano.

Interpersonální vzdálenost: Účastníci jednání se v jeho průběhu zpravidla familiárně nedotýkají. Nejčastěji sedí na opačné straně stolu, osobní zóna partnera je výsostně respektována. Výjimkou je samozřejmě podání ruky při pozdravu a loučení a také africký zvyk vyjádření velké důvěry vedením se za ruce, byť se jedná o osoby stejného pohlaví.

Oblékání a vzhled: Angolané přijali evropský formální oděv. Vzhledem k vysokým teplotám je možno však hlavně ve vnitrozemí narazit i na odlehčené tzv. safari obleky či vzdušné, zdobené rozhalené košile. I tyto formy jsou však považovány za formální oděv. V zemi jsou používány výhradně drahé kvalitní značkové oděvy a doplňky včetně velkého množství zlata. Na zevnějšek se obecně velmi dbá.

Jídlo a stolování: Obchodní stolování se odehrává výhradně v restauracích, pozvání na jídlo připravené doma je velkou výjimkou a znamená zvýšení důvěry pořádajícího vůči hostovi. Pozvání do rodiny je však naopak běžné při velkých oslavách a událostech jako svatba, narozeniny či trachtace. V takové situaci se sluší přinést dar (na svatbu rozhodně věcný dar, na narozeniny věcný dar nebo květiny, sladkosti, víno, likér apod.). I když se situace v oblasti gastronomie po skončení občanské války lepší, počet restaurací v zemi je stále omezený, variace jídel rovněž a ceny jsou neúměrně vysoké. Jídlo bývá doprovázeno kvalitními dovozovými víny a likéry, na závěr kávou. Kuřáků je v Angole méně než v ČR. Hostitel se kromě placení do žádné zvláštní role nestylizuje. Nepříliš obvyklé jsou přípitky s proslovy. Vstřícnost hosta ke gastronomickým zvyklostem a místním specialitám není nutná, ale je vítaná. Kuchyně je však spíše mezinárodní než místní, takže nebezpečí nepříjemných situací není veliké. Nábožensky podložené kulinářské zákazy neexistují, na osobní preference je v omezené nabídce malý prostor.

Víra: Je pozitivní, že v zemi neexistuje náboženská nesnášenlivost. Zdaleka nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (90 % všech věřících; 70 % katolíků a 20 % protestantů). Z dob socialistického experimentu však přetrval rovněž ateizmus. Vliv víry na postoje a vztahy lidí je tedy souměřitelný s poměry v ČR, samozřejmě s výjimkou praktikování afrických náboženských kultů (10 % všech věřících).

Je nutno zdůraznit, že Angola je zemí kontrastů. Je to země nesmírně bohatých, ale i nepředstavitelně chudých lidí. Země blahobytu i hladomoru. Země úspěšných a dobře postavených, ale i země sirotků, válečných mrzáků a nevyléčitelně nemocných. Její potenciál je však v nejširším slova smyslu obrovský a nabízí mnoho příležitostí k ekonomickým aktivitám také pro české subjekty. 

Podmínky vstupu pro zahraniční kapitál jsou stanoveny v Zákoně o soukromých investicích z roku 2003 (viz www.mzv.cz) a Zákoně o investičních pobídkách.

Největší investice jsou v Angole do ropného průmyslu, především ze strany amerických, britských a francouzských investorů. Ve stavebnictví investuje zejména Portugalsko a Brazílie, v těžbě diamantů Rusko a Izrael, který se v Angole zabývá i zemědělstvím. Významné je angažmá ČLR, rovněž v sektoru ropného průmaslu a ve stavebnictví. Investice do ostatních sektorů ekonomiky jsou zatím minimální, ale jejich objem roste. V roce 2006 dosáhl objem zahraničních investic do Angoly USD 650 mil. (významný pokles oproti 2.655 mil v r. 2005). Novější údaje nejsou k dispozici.

Kromě těžebního průmyslu to jsou maloobchod, telekomunikace, energetika, potravinářství a stavebnictví (včetně infrastruktury).

Dosažený mír se zdá být nezvratný a bezprostředně nehrozí ani jiná politická nebezpečí - na rozvoji ekonomiky, kterého bez zahraničního kapitálu nelze dosáhnout, má zájem jak vláda, tak opozice. Největším problémem snad může být podnikání na pozemcích či v budovách vlastněných v minulosti Portugalci, kteří by v budoucnu mohli své majetky soudně nárokovat. Podrobnosti o investičním klimatu viz Zákon o soukromých investicích na stránkách www.mzv.cz

Angolský daňový systém je značně zastaralý. Byl vytvořen na konci 60. let, kdy byla národní ekonomika zaměřena zejména na produkci kávy a zpracovatelský průmysl. Ropný průmysl, dnes nosné odvětví národního hospodářství, tehdy prakticky neexistoval. Současná realita je taková, že kromě těžby ropy a diamantů prochází daňovým systémem již pouze malá část ekonomické činnosti země. Jedním z cílů tvorby nové daňové soustavy by proto měla být redukce dnes převažující neformální ekonomiky na minimum. Zatím nejvýznamnějším, i když ojedinělým a nekoncepčním počinem ve smyslu reformy daňového systému bylo schválení Zákona o investičních pobídkách v roce 2003.

Horní sazba daně z příjmu fyzických osob je 15 % a právnických osob 35 %. Ostatní daně zahrnují zejména palivovou daň (50 %) a spotřební daň (10 %). 

Ve vývozu ČR jsou dominantní položkou duté bezešvé trouby a profily ze železa a oceli (v období 1-7/2007 82 % z celkové hodnoty vývozu); dále se vyváží rozvaděče a ovládací panely, obráběcí stroje, potravinářské stroje, buldozery, nádrže a cisterny a obnošené oděvy. Zanedbatelné dovozy představuje dřevo.

Česká republika má v Angole velice dobré renomé ze 70. a 80. let, kdy tehdejší Československo v rámci ideologicky podmíněné pomoci technologicky vybavilo několik průmyslových podniků (např. pivovary, celulózka) a dodávalo dopravní prostředky (nákladní auta Tatra), zemědělské stroje a zařízení (traktory Zetor či zavlažovací systémy). V Angole je doposud známé české spotřební zboží jako sklo, pivo a sušené mléko. V Československu a v ČR studovalo či se jinak formovalo přes tisíc Angolanů, kteří jsou dodnes propagátory českého jazyka, výrobků a kultury. Tyto nadstandardní vztahy však přerušilo násilné obsazení Velvyslanectví ČR v Luandě v r. 1994 a následné vyhoštění angolských diplomatů z Prahy. V letech 1994 až 1999 se obchodní výměna se propadla na minimum. Průlom do pět let trvající patové situace přinesla až soukromá návštěva angolského prezidenta J. E. dos Santose v Praze r. 1999. Tečku za obdobím zhoršených vztahů pak znamenala pracovní návštěva náměstka ministra zahraničních věcí ČR H. Kmoníčka v Angole v březnu 2001 v doprovodu skupiny 15 podnikatelů.  V lednu 2006 pak navštívil Angolu ministr zahraničí ČR v doprovodu patnáctičlenné delegace podnikatelů; čeští podnikatelé jednali s angolskými partnery za přítomnosti náměstků ministra průmyslu, ministra zemědělství, ministra hoteliérství a cestovního ruchu a ministra veřejných prací Angolské republiky. Tato návštěva potvrdila spolupráci v oblasti rozvojové a obchodní a přispěla k rozvoji bilaterálních vztahů.

Angolský trh je pro české exportéry perspektivní hned z několika důvodů. ČR je v Angole zemí s určitým povědomím, existuje zde relativně vlivná a hlavně početná skupina bývalých angolských stipendistů v Československu a v ČR, stejně jako v ČR žijící komunita Angolanů. Obě tyto skupiny udržují ekonomické i jiné kontakty. Dále je angolská ekonomika v důsledku déle než čtyři desítky let trvajícího ozbrojeného konfliktu závislá na dovozu drtivé většiny zboží a služeb. Zároveň se však jedná o solventního partnera, protože příjmy z vývozu ropy a diamantů zajišťují velké množství devizových prostředků. Perspektivními odvětvími pro český export jsou v současné fázi poválečné rekonstrukce země především:

• participace na obnově angolské infrastruktury s důrazem na dopravní, především železniční systémy, dodávky lokomotiv a vagónů
• participace na obnově angolské energetiky s důrazem na vodní elektrárny a distribuci elektrické energie
• participace na angolském boomu v oblasti stavebnictví
• dodávky technologií pro zpracovatelský průmysl (dřevo, papír, celulózky, kůže) a pro potravinářský průmysl (pivovary, zpracování, úprava a balení masa, drůbeže, sladkovodních ryb, ovoce, obilovin)
• dodávky zemědělských strojů a zařízení (traktory, zavlažovací systémy)
• dodávky nákladních a speciálních vozidel, pneumatik a náhradních dílů k nim
• výstavba montoven automobilů a traktorů
• dodávky hasící techniky, lehkých zbraní, munice a loveckých potřeb
• dodávky českého skla, porcelánu a bižuterie
• dodávky potravin (pivo, sušené mléko a další)
• dodávky informačních technologií

Angolští obchodníci dosud poptávali velmi různorodé komodity (konkrétně např. cement, sklo, porcelán, zbraně, strojírenské výrobky, dopravní prostředky, montované domky, čističky odpadních vod, dřevěné rakve, úklidové systémy, kabely, sloupy pro rozvod elektrické energie, izolátory, měřiče odběru elektrické energie a vody, technologie likvidace odpadků, železo, ocel a výrobky z nich a potraviny). Poptávky se však většinou podaří získat poté, co do kontaktu s potenciálními odběrateli vstoupí ZÚ. Na velmi solventním a dovozově orientovaném angolském trhu působí mnoho dodavatelů z různých zemí světa a nelze předpokládat, že by místní klienti sami od sebe kontaktovali ZÚ ČR či české výrobce. Ze strany českých subjektů je proto zapotřebí rozvinout aktivní marketingovou politiku.

Nezbytnou podmínkou zaměstnání českého občana v Angole je pracovní kontrakt, schválený angolským Ministerstvem veřejné správy, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení před udělením pracovního víza (rovno pracovnímu povolení), plus ostatní náležitosti podle charakteru předpokládané pracovní činnosti. Na tomto místě je třeba upozornit, že získání pracovního víze mimo sektor těžby ropy je velmi obtížné, angolské orgány jsou při projednávání žádostí velmi byrokratické, již udělená pracovní víza nejsou automaticky prodlužována, proti zaměstnávání cizinců v zahraničních společnostech stojí místní odbory, atd.

	2004	2005	2006	2007	2008
Příjmy (mil.USD, dle MMF)	7.306	12.464	16.758	21.786	25.217
Výdaje (mil. USD, dle MMF)	7.623	10.234	15.744	20.724	29.936
Saldo (mil. USD, dle MMF)	- 317	2.230	1.014	1.062	- 4.719

	2003	2004	2005	2006	2007
Běžný účet (mil.USD, dle MMF)	- 713	685	4.137	4.606	13.580
Finanční položky (mil. USD, dle SB)	1.155	548	- 2.125	n/a	n/a
Rezervy (mil. USD, dle MMF)	800	2.034	4.147	n/a	12.290

Ke dni 31.12.2007 byl dle MMF zahraniční dluh Angoly 8,83 mld. USD, oproti předchozím létům došlo k výraznému poklesu.

Bankovní sektor prodělal v posledních letech velké změny. Zvýšil se počet komerčních bank i nabízených služeb. Do bankovnictví přišlo mnoho zahraničního kapitálu, především z Portugalska. Centrální bankou je Banco Nacional de Angola, která nevykonává komerční aktivity a soustředí se na svou emisní a regulační funkci. Nejrozšířenější síť poboček v zemi mají státní Banco de Poupança e Crédito, Banco de Comércio e Indústria (dceřinná banka státního Sonangolu) a soukromá Banco Africano de Investimentos (která jako dosud jediná banka v zemi rozšířila v březnu 2007 své služby o vystavování mezinárodně akceptovatelných kreditních karet VISA). Mezi portugalské komerční banky, které v Angole otevřely své pobočky, patří Banco de Fomento Angola, Banco Totta e Açores a Banco Comercial Português.

Banco Africano de Investimentos (BAI), Rua Major Kanhangulo, 34, Luanda, tel: +244 222 335749 / 335127, fax: +244 222 335486, web: www.bancobai.com

Banco Comercial Português (BCP), Rua Raila Ginga 83, Luanda, tel.: +244 222 432188 / 222 430849, fax: +244 222 432165, mail: bcp_angola@netangola.com, web: www.millenniumbcp.pt

Banco de Comércio e Indústria (BCI), Av. 4 de Fevereiro 86, Luanda, tel.: +244 222 331562 / 222 331433 / 222 330815, fax: +244 222 330758, mail: secretariado@bci.ebonet.net, web: www.bci.ao 

Banco Espirito Santo Angola (BESA), Rua Rainha Ginga 6, Luanda, tel: +244 222 390945 / 333722, fax: +244 222 390626 / 333768, mail: besangola@sngola.bes.pt, web:  www.bes.pt

Banco de Fomento Angola (BFA), Rua Amilcar Cabral 58, Luanda, tel.: +244 222 638 965 / 638 967, mail: grupodfi@bfa.ao, web: www.bfa.ao

Banco de Poupança e Credito (BPC), Largo Saydi Mingas, Luanda,  tel.: +244 222 393790 / 222 390241, fax: +244 222 393790, mail: bpc@bpc.ao, web:  www.bpc.ao

BNP Paribas, Largo Saydi Mingas, Edificio BPC, Rua Dr Alfredo Troni, Luanda, tel: +244 222 390877, fax: +244 222 392339, mail: alvamaria.goncalves@bnpparibas.com web: www.bnpparibas.com

Banco Totta de Angola (BTA), Avenida 4 de Fevereiro 99, Luanda, tel: +244 222 334257, fax: +244 222 333233, web: www.bta.pt
        
Citibank, Rua Kwamme N`krumah 31, Luanda, tel: +244 222 393794 / 398452 / 398453, fax: +244 222 398453 / 330429, web: www.citibank.com                   
        
HSBC Equator Bank Limited, Rua Aldredo Troni, Edificio BPC, Luanda, tel: +244 222 393794 fax: +244 222 393810 , mail: equator_lds@netangola.com, web: www.hsbc.com

ENSA - Seguros de Angola, Av. 4 de Fevereiro 93, Luanda, tel.: +244 22 332 900 / 222 334199 / 222 372325, fax: +244 222 332 946 / 222 338340 / 222 372319, mail: ensaol@ebonet.net, web: www.ensasesuguros.com  
                 
AAA - Seguros, SARL, Rua Major Kanhangulo 10, Av. Lenine, Luanda, tel.: +244 222 370722 / 222 370664 / 222 371959, fax: +244 222 372080 / 222 370709, mail: ffaria@aaa.co.ao, web: www.aaa.ao

Câmara de Comércio e Indústria de Angola, Largo do Kinaxixi 14, Luanda, tel.: +244 222 444 526, fax: +244 222 444 629, mail: dpc-ccia@hotmail.com, web: www.ccia.ebonet.net

Agência Nacional para o Investimento Privado, Ediffício do Ministério da Indústria, Rua Cerqueira Lukoki N° 25, 9 andar, Luanda, tel.: +244 222 391 434, fax: +244 222 332 956, web: www.investinangola.org

Associação Industrial de Angola, Rua Manuel Fernando Caldeira 6, Luanda, tel.: +244 222 443 504, fax:  +244 222 392 241, mail: secretariado@aiaangola.com, web: www.aiaangola.com

Ministério da Indústria, Rua Cerqueira Lukoki N° 25, Luanda, tel.: +244 222 392 400, fax: +244 222 392 440, web:  www.min-industria.com

Ministério do Cómercio, Largo 4 de Fevereiro No. 3, Luanda, tel.: +244 222 310 626, fax: +244 222 311 195